Queer reprezentace Bohemian Rhapsody je vyloženě nebezpečná

Bohemian Rhapsody začíná hitem Queen z roku 1976 Somebody to Love, který nenápadně označuje snahu Freddieho Mercuryho o společnost jako hlavní dilema, spolu s raketovým vzestupem kapely, který z něj udělal ikonu. Může mi někdo najít někoho, koho bych miloval? Freddie (hraje Rami Malek) prosí, když se mu kamera přes rameno přesune vpřed na vystoupení Live Aid, které vykrystalizovalo místo Queen mezi největšími rockery světa.

Životopisný film o frontmanovi v kinech 2. listopadu zdaleka neignoruje zpěvaččinu údajnou bisexualitu se bál, že by mohl když letos na jaře vyšel první trailer. (Zatímco o Mercurym bylo známo, že má vztahy s muži i ženami, on důrazně se bránila komentování veřejně o svém soukromém životě.) Ale charakteristika Mercuryho sexuality režiséra Bryana Singera má se sexem jen málo společného, ​​pokud vůbec něco. Ve skutečnosti není v dlouhém běhu filmu ani jedna sexuální scéna – překvapivé opomenutí vzhledem k Mercuryho legendárnímu sexuálnímu apetitu, a to i přes hodnocení filmu PG-13. (Navíc, tohle má být o rock 'n' rollu, pamatuješ?)

Spíše, Rapsódie zmocňuje se sexuality svého protagonisty jako kořenu duální a destruktivní povahy; stěžejní bod, kolem kterého lze postavit své vyprávění o konkurenčních a nakonec nesmiřitelných touhách. Singer vrhá Mercuryho psychosexuální představivost jako přetahovanou mezi konvencí a perverzí, láskou a chtíčem, bezpečím a rozpadem. Taková reprezentace není jen klišé a nebezpečně redukující ve svém hanění homosexuální touhy a implicitním neplatnosti bisexuální identity. Vykresluje také průkopníka genderqueer glam rocku z masa a kostí s bohatě erotickou psychikou jako dutý a falešný totem nebezpečí slávy.

Každý film o queer celebritě, odehrávající se i v nedávné minulosti, má povinnost uvést do kontextu, jak byla queerness hvězdy vyjadřována a přijímána v méně tolerantních dobách. ale není Bohemian Rhapsody historický kontext, který démonizuje Merkurovu přitažlivost ke stejnému pohlaví – je to samotný fotoaparát.

Mercuryho konzervativní pársko-indický původ a heteronormativní fanouškovská přitažlivost rockové scény se proti němu stavěly dvojnásob. Ale Bohemian Rhapsody se jen mírně zabývá potenciálním dopadem na mámu a tátu (hraje je Meneka Das a Ace Bhatti) – stereotypy rodičů přistěhovalců z jižní Asie, pokud jsem je někdy viděl. Mnou ruce, když jejich syn opustí své rodné jméno, Farrokh Bulsara, aby si plně osvojil svou jevištní přezdívku. Pan Bulsara je krátce ukázán, jak čte bulvární titulky o zákulisních pletkách svého syna s muži a zachovává noviny Freddieho matce. Rezoluční scéna, při které tiše přijímají Jima Huttona (Aaron McCusker), který by měl být Mercuryho celoživotním partnerem, jako přítele Freddieho, který přináší domů na čaj, je tak poplácaná, až to působí absurdně.

Přiznání své náklonnosti ke stejnému pohlaví mohlo také znamenat kariérní sebevraždu – nejen pro Mercuryho, ale pro celou kapelu. Ale Bohemian Rhapsody ještě méně se zabývá tím, jak se frontman skupiny Queen mohl potýkat s jeho strachem z takových následků. Neexistují žádné scény podezíravosti nebo odporu fanoušků, ani žádné důkazy, které by naznačovaly, že se Mercury obával, jak by fanoušci mohli reagovat, kdyby věděli více o jeho soukromém životě. (Ani neukazuje zástupy queer fanoušků, kteří by mohli být inspirováni k poznání pravdy.) Tisková konference, na níž reportéři zkoumají fámy o jeho gay stycích, je zahlcena frontmanovou opilostí, která nabízí jen málo informací o tom, proč tak neochvějně střežil své soukromí. Místo toho má být naznačena Mercuryho vášeň pro zachování svého vztahu s fanoušky, protože film staví jeho kinetické spojení s přeplněnými arénami jako skutečnou lásku jeho života.

Podle všeho další z Mercuryho velkých lásek byla jeho dlouholetá společnice a někdejší snoubenka Mary Austin (Lucy Boynton). Od chvíle, kdy se s ní setká v zákulisí rockové show, těsně poté, co krátce křižuje muže poblíž, film figuruje v Mary jako o kotvě domácnosti. Ti dva se do sebe rychle zamilují a sdílejí cudnou ranní scénu na matraci pod klavírem, než ji opustí v Londýně, zatímco Queen cestuje po světě. Scény, ve kterých Freddie sdílí noční telefonáty s Mary ze silnice, jsou postaveny vedle sebe se záblesky zpěváka, který pronásleduje gay bary, samá červená světla a kůže, nebo sleduje muže, jak mizí v pánském záchodu a kývá očima na Freddieho. Zda bude následovat, není otázka touhy, ale deviace. Doma na druhém konci linky totiž čeká dokonale oddaná žena.

Filmový avatar pro gay perverzi přichází ve zvláštně zdravé podobě Downton Abbey Allen Leech, který hraje Paula Pretera, gaye člena manažerského týmu Queen. Když Paul poprvé uhodne Freddieho, zpěvák trvá na tom, že Paul má všechno špatně: Vidíš jen to, co vidět chceš, říká mu Freddie. Je to klamné popírání nebo oprávněné tvrzení, že se cítí nepochopený ohledně tekutosti jeho touhy – možná obojího. Brzy poté, když se roztřeseně přizná Mary Austinové, že si myslí, že je bisexuál, ona odpoví přesně tak, jak by se dalo čekat: Jsi gay.

Ale spíše než aby ukazoval i cudné scény náklonnosti mezi Freddiem a Paulem (nebo jiným mužem na to přijde), film obsadí Paula jako podněcovatele a nakonec i naprostého padoucha příběhu. Předpokládá se, že tito dva jsou přinejmenším sexuálně zapojení, ne-li romanticky, ačkoli nic z toho se na obrazovce neobjeví. Paul přesvědčí frontmana, aby podepsal vlastní nahrávací smlouvu, čímž v podstatě rozpadl kapelu. Freddieho čas strávený s Paulem v Mnichově při práci na jeho sólových deskách je jasně považován za jeho nejhlubší dno – Paul izoluje Freddieho od svých blízkých, zejména od Mary Austinové, zatímco gayové v kožených hýřích jeho usedlost ničí. Když je Freddiemu krátce poté diagnostikován HIV, je snadné pochopit proč a je těžké si nemyslet, že to film považuje za nějaký druh odplaty.

Freddie Mercury zemřel na komplikace AIDS v roce 1991 a svou diagnózu veřejně odhalil až den před svou smrtí. Zda byl Mercury skutečně bisexuál – nebo gay, jak Hutton, zpěvákův partner v době jeho smrti nárokoval v roce 2010 dříve než jeho — cítí se mimo mísu. Brian May a Roger Taylor, zbývající žijící a aktivní členové Queen, výkonný producent Bohemian Rhapsody ; není divu, že by mohli obarvit Mercuryho čas pryč od kapely a v náručí mnoha různých mužů jako temné období, do kterého ho svedl Paul Prenter (zvláště vzhledem k tomu, že Prenter veřejně vysílal stížnosti po jeho ukončení). Stejně tak není překvapením, že režisér Bryan Singer, který ano popsal sám sebe jako docela bisexuální a pokračuje odmítnout násobek obvinění ze sexuálního zneužití , mohl natočit film o údajně bisexuální postavě a úzkostlivě se vyhýbat dotýkání se jakéhokoli druhu sexu.

Freddie konečně našel někoho, koho by miloval. Když se poprvé setkají ve filmu, zpěvák řekne Timu Huttonovi, mám tě rád. Po návratu sentimentu Tim dodává: Přijď a najdi mě, až se ti bude líbit. Samozřejmě má pravdu – a Freddie ho nakonec vyhledá ( Huttonův účet jejich prvního setkání se výrazně liší). Ale je těžké si představit, že cokoliv, co Merkur pociťoval, by mohlo zastínit hanbu Bohemian Rhapsody hází na něj za to, že je s muži. Po více než dvou hodinách charakterizace jeho sexuality jako bitvy mezi dobrem a zlem, film pojednává o Mercuryho gay románku, který až do smrti rozloučil, pokrčením ramen. Je tohle skutečný život? zeptejte se úvodních tónů titulní písně filmu. Je to jen fantazie? Bohemian Rhapsody je pevně – a bohužel – to druhé.

** Získejte to nejlepší z toho, co je queer. Zde se přihlaste k odběru našeho týdenního zpravodaje.